Rozvoj českého národního života v druhé polovině 19. století, rozvoj české vědy a úsilí o jazykovou rovnoprávnost vyvrcholily obnovením české university. V roce 1882 byla universita rozdělena na dvě části. Na jedné byla vyučovacím jazykem čeština, na druhé němčina. Obě univerzity byly rovnoprávnými pokračovateli Karlo-Ferdinandovy university.
Česká lékařská fakulta zahájila svoji činnost v roce 1883. Již krátce po svém vzniku měla více posluchačů než německá fakulta. Teoretické ústavy české lékařské fakulty byly umístěny do tehdy právě dokončené budovy v Kateřinské ulici. Sídlil v místnostech dnes náležících k 2. stomatologické klinice a knihovně.
Prvním přednostou obnoveného českého anatomického ústavu byl Václav Steffal. Vedl ústav od roku 1883 do své smrti v roce 1894.
V roce 1894 se stal přednostou prof. Jan Jánošík, vynikající embryolog a anatom, zakladatel současné české anatomie.
Jan Jánošík se narodil roku 1856 ve Vrbatkách na Moravě. Gymnasium studoval v Olomouci. Lékařství vystudoval v Praze roku 1882. Během studií byl demonstrátorem na anatomii u prof. Toldta. Po promoci byl asistentem prof. Steffala. V roce 1884 byl habilitovám pro histologii a embryologii, v roce 1885 jmenován profesorem těchto oborů. Po smrti prof. Steffala (1894) převzal pražský anatomický ústav, který řídil do roku 1926. Jánošík byl vynikající embryologa histolog, exaktní vědec a přesný pozorovatel. Studie o vývoji urogenitálního systému jsou prioritní. Dalšími pracemi přispěl k objasnění vývoje pankreatu, sleziny, nadledvin , řada prací z ranné embryogenese. je autorem učebnic: "Histologie a mikroskopická anatomie"(1892) a "Učebnice anatomie člověka"(1897, 1912, 1920). V letech 1898 a 1905 byl děkanem fakulty a v roce 1905 byl zvolen rektorem university. Zemřel v Praze v roce 1926.
V letech 1926 - 1937 vedl anatomický ústav prof. Karel Weigner (1874-1937). Narodil se v Batelově na Moravě. Po promoci byl asistentem u prof. Jánošíka.
V roce 1906 byl jmenován mimořádným profesorem anatomie a v roce 1918 řádným profesorem. Od roku 1920 byl vedoucím Oddělení pro topografickou a chirurgickou anatomii anatomického ústavu.
Od roku 1926 pak byl i přednostou anatomického ústavu.V letech 1922/23 a 1931/32 byl děkanem lékařské fakulty a v roce 1936/37 pak rektorem university. Je autorem první české učebnice topografické anatomie, rozsáhlá pětidílná učebnice vycházela v letech 1915-1924 a a druhé přepracované vydání v letech 1930-36.
V roce 1937 převzal anatomický ústav prof. Ladislav Borovanský a vedl ho až do uzavření českých vysokých škol 17. 11. 1939. Ústav byl přeměněn na SS lazaret a později část využívala německá zubní klinika.
Po rozdělení univerzity se řízení německého anatomického ústavu ujal Christoph Theodor Aeby.
V roce 1885 jej vystřídal významný srovnávací anatom a embryolog Carl Rabl (1853-1917). Ten ústav vedl až do roku 1904, kdy přešel do Lipska.
Od Rabla převzal vedení anatomického ústavu prof. Rudolf Fick (1866-1939), významný znalec deskriptivní anatomie pohybového systému a kloubní mechaniky.
Jeho naprosto exaktní popisné práce věnované anatomii pohybového systému jsou dodnes zdrojem spolehlivých údajů.
Od roku 1909 vedl ústav Otto Grosser (1873-1951). Vynikl jako embryolog a placentolog, napsal několik monografií a učebnic.
Ústav vedl až do ukončení činnosti německé fakulty v roce 1945.
Budova německého anatomického ústavu U nemocnice 3, byla při náletu 14.2.1945 těžce poškozena.
Částečně shořela střecha, byly těžce poškozeny stropy, pobořeny stěny. Rámy dveří a okna vzala v části budovy za své.
Byla zničena část vnitřního zařízení, nábytku, modelů a preparátů. Dobře zachována zůstala posluchárna a knihovna, která byla uložena ve sklepě.
Zpět na vrchol
© Anatomický ústav 1.LF UK