česká vlajka united kingdom flag
logo 1.lfuk logo UK

ANATOMICKÝ ÚSTAV 1. LÉKAŘSKÉ FAKULTY
UNIVERZITY KARLOVY

Z historie anatomie v českých zemích I.
(1600 - 1746)

K rozvoji anatomie v českých zemích nesporně přispěla první veřejná pitva uskutečněná Janem Jeseniem, profesorem anatomie v Praze. Jesenius se narodil roku 1566 ve Vratislavi a zemřel roku 1621 v Praze. Lékařství studoval ve Wittenbergu a v Padově. Věnoval se anatomii a chirurgii. Publikoval celou řadu chirurgických prací a byl osobním lékařem cisařů Rudolfa II. a Matyáše. Byl mu svěřen úřad rektora a kancléře university. Po bělohorské porážce byl popraven spolu s ostatními vůdci stavovské opozice.

Jeseniovu pitvu lze považovat za první veřejnou a tiskem dokumentovanou sekci, která v souladu s dobovými zvyklostmi sledovala i jiné než anatomické cíle. Již pozvání, které Jesenius rozeslal významným představitelům šlechty, církevním hodnostářům, měšťanům a reprezentantům vědeckého světa, plasticky ilustruje smysl této události.

Pod názvem pozvánky ("Pro anatome sua actio et ad spectandum indicatio"), pokračuje Jesenius obhajobou významu pitev, proti oponentům z řad lutheránské církve a zdůrazňuje smysl praktické znalosti stavby lidského těla pro všeobecné vzdělání urozené šlechty. Nikoliv však lékařského stavu!

Anatomiae Pragae anno MDC solenniter administrate historia Vlastní pitva těla popraveného muže se konala ve slavnostně vyzdobené Rejčkově koleji. Trvala pět dní (8.-13.6. 1600) a v auditoriu se sešlo přes tisíc osob. Jeseniovi asistoval známý pražský lékař Zálužanský. Technicky byla pitva pouhou demonstrací spěšně vyňatých orgánů a končetin zbavených kůže. Tzv. popis pitvy ("Anatomiae Pragae anno MDC solenniter administrate historia"), zpracoval Jesenius až řadu měsíců po sekci, za svého pobytu ve Wittenbergu. Vědecký přínos spisku pro anatomické poznání je minimální. Elegantní latinský text je prokládán bajkami, citáty z bible a ze starších autorů. Podání je plastické, jakoby autor právě předváděl jednotlivé orgány. V knize nejsou z hlediska tehdejší anatomie chyby, ale také nic nepřináší. Jde o výtažek z Vesala, dobře kompilovaný s textem Jeseniova učitele Fabricia.

Význam Jeseniovy pitvy je nutno vidět v historickém kontextu. Šlo o nespornou snahu pozdvihnout lesk pražského Karlova učení a vrátit universitu do svazku významných evropských učilišť. Doba i další Jeseniovy životní osudy neumožňovaly více.

Karlova universita byla natolik spjata s politickými událostmi první poloviny 17. století, že sdílela trpké ovoce důsledků pobělohorské porážky. Vítězný Ferdinand II. sloučil universitu s klamantinskou kolejí (1622) a uložil jesuitům řádné obsazení všech čtyř historických fakult: lékařské, právnické, filosofické a teologické.

Jan Marcus Marci z Kronlandu Z prvního sboru lékařské fakulty je známo jméno Jana Marcuse Marci z Kronlandu (1595-1676). Kde získal Marcus Marci lékařské vzdělání není známo. Byl vynikajícím matematikem, fyzikem i astronomem. Do lékařství zasáhl, kromě praktického lékařství, konstrukcí přístroje na měření tepu. Koncipoval také na svou dobu neobvyklou a odvážnou teorii epileptogeneze. Epilepsii pokládá za poruchu sensorimotorických a pamětních funkcí mozku. Své názory shrnul ve spise Liturgia mentis (1678).

Nástupcem Markovým byl Jakub Jan Václav Dobřenský z Černého Mostu. Studoval medicínu v Modeně a ve Feraře, tradičních sídlech evropské anatomie. Dobřenský byl náš první, důsledně vědecky pracující klinik. Pitval a srovnával příznaky nemocí s pitevními nálezy. Normální anatomií se zřejmě nezabýval, ale nepochybně ji dobře ovládal.

První tištěnou učebnicí normální anatomie (Somatotomia anthropologica) vydal Sebastian Kristian Zeidlern v roce 1686. Do textu, který měl již v 18. století řadu kritiků, převzal Vesalovy obrazy, které nepříliš šťastně "upravil". Zeidlern přednášel anatomii na lékařské fakultě od roku 1649.

Anatomii vyučoval i Joanes Franciscus Loew z Erlsfeldu. V letech 1622 - 1747 se ve výuce anatomie vystřídalo více profesorů lékařské fakulty, ale nevědecké střídání oborů nedovolovalo specializaci, nezbytnou pro rozvoj jednotlivých oborů. Teprve nový organizační řád university zaváděný v letech 1747 - 1754, vytvořil podmínky pro soustavnou výuku anatomie a anatomické bádání.

Zpět na vrchol

© Anatomický ústav 1.LF UK